12. 04. 2023 | Lanová dráha představuje letitý a všeobecně známý symbol města Liberce, který byl od 30. let hojně využíván k jeho propagaci. Samozřejmě jde také o výjimečně dochovaný stavební doklad konstrukčního vývoje lanových drah ve světovém kontextu. Ostatní historické lanové dráhy z produkce chrudimské strojírny a to včetně lanovky na Černou horu byly zrušeny a jejich vybavení včetně budov bylo zlikvidováno.

03. 01. 2023 | Kostely budované na přelomu 19. a 20. století představují specifickou oblast dobové stavební produkce. Kniha přibližuje inspirační zdroje, které ovlivnily jejich architektonickou podobu. Nastiňuje historii vzniku kostelů, organizaci a financování staveb, motivaci objednavatelů, požadavky jednotlivých vyznání a individuální vklad architektů. Sleduje průnik tradičních a moderních principů ve smyslu výtvarném, ale také v rámci materiálového a technologického řešení. Knihu vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci za podpory programu DKRVO MK ČR.

22. 09. 2022 | Liberecká Strossova vila je příkladem stavby, která i přes turbulentní 20. století přežila ve své výjimečné podobě do dnešních dnů. Thilo Schoder, invenční a neobyčejně pracovitý všestranný návrhář a architekt, realizoval svou přelomovou stavbu v letech 1923–1925. Liberec tak byl obohacen o stavbu v duchu dynamického expresionismu v podobě, která nemá na českém území mnoho analogií. Svůj podíl na tom měl velkorysý stavebník Franz Stross, jenž se přistěhoval se svou rodinou do Liberce z egyptské Alexandrie.

18. 05. 2022 | V čase covidové pandemie načas ustaly bleší trhy, které jsou pro muzejníka zdrojem mnoha jedinečných zážitků a akvizic. Obnovená burza u liberecké Sport Areny je sázkou na jistotu, protože i kdybych ve sneseném haraburdí neobjevil ani jediný skvost, donesu odsud rodině k nedělní svačině čerstvé koláče. Ani tentokrát pečivo nezklamalo, ale kromě koláčků po 20 Kč za kus jsem domů, resp. do muzea ještě navíc donesl fotografii Kolaczka za cenu tři a půl koláčku! Slovní humor musí nyní stranou, protože srozumitelnost se ztrácí a nezasvěcený čtenář netuší, o co tady jde.

06. 12. 2021 | Vznik říšské župy Sudety a připojení pohraničních oblastí k Německu se navenek projevil také prostřednictvím architektury. Výrazně ideologicky zabarvená, národně-socialistická architektura představovala mimořádně účinný instrument politické propagandy a měla dvě hlavní polohy. První představoval idylický regionalistický proud, primárně určený pro obytné stavby, druhou monumentální neoklasicismus reprezentovaný stavbami Alberta Speera či Ludwiga Troosta.

18. 11. 2019 | Po třech dílech věnovaných Jizerským horám především z přírodovědného a ochranářského hlediska vychází první z plánovaných svazků zabývajících se historií a kulturou.

25. 02. 2019 | Rozhovor Jana Stibrala se zakladatelem a nynějším proděkanem Fakulty umění a architektury Jiřím Suchomelem, který vznikl pro publikaci FUA 04: Zpráva ze Severu (FUA TU v Liberci, 2018). Publikujeme s laskavým svolením autorů.

18. 10. 2018 | Všem zájemcům o historii i současnost textilních továren v Lomnici nad Popelkou i celém Libereckém kraji je určen úvodní blok konference PROPAMÁTKY – obnova a využívání textilek. Přednáškový regionální blok proběhne ve středu 7. listopadu od 18:00 hodin. Akce je určena široké veřejnosti, není nutné se na ni předem registrovat a je za dobrovolné vstupné. Další program konference ve čtvrtek a v pátek 8.–9. listopadu je určen již pouze pro registrované účastníky.

15. 11. 2017 | Publikace je výsledkem několikaletého výzkumu v archivech a v terénu. Vůbec poprvé přináší a vyhodnocuje řadu informací, týkající se předprůmyslové a průmyslové výroby na Frýdlantsku. Věnuje se nejen výrobním stavbám – mlýnům, pilám, cihelnám nebo textilkám, ale také vývoji osídlení, proměnám krajiny a hospodářským vztahům. Zvláštní pozornost věnuje konceptu protoindustrializace a jeho použitelnosti na frýdlantské panství.

01. 02. 2017 | Jedním z nejvýznamnějších představitelů tradicionalistického, regionálně orientovaného proudu moderní architektury v Sudetech byl jablonecký rodák Robert Hemmrich. Z velkého počtu jeho realizací jich nejvíce nalezneme v rodném městě a jeho širším okolí. Hlavní období jeho tvorby můžeme vymezit léty 1900 – 1930. První realizované stavby se nesou ještě v duchu florální secese, ale pro Hemmricha se stává typickou především secese geometrická, plynule přecházející do rané moderny. Ve 20. letech s oblibou používá tvarosloví barokizující a antikizující moderny, později často uplatňuje art decový ornament. Hemmrichova tvorba vrcholí monumentální neoklasicistní kompozicí továrny Schowanek v Jiřetíně pod Bukovou (dnes Detoa), u které je patrný jistý puristický nádech. Přestože měnil svůj výrazový rejstřík podle dobových trendů, jeho dílo je při bližším pohledu vysoce kontinuální a v hloubi vždy tradiční, stojící v jasné opozici k funkcionalismu a mezinárodnímu slohu. To jej spojuje s dalšími významnými německými architekty v severních Čechách, jako jsou vrstevníci Josef Zasche, liberecký Max Kühn či Rudolf Bitzan. Ti se nebránili moderním stavebním technologiím, ba právě naopak, ovšem trvali na ponechání dekoru, nadále využívali tektonických prostředků klasické architektury a také se obraceli k regionální stavební tradici, jejíž prvky rádi citovali.