Historie povídá, že má Liberec své jméno od jakés Liberky, opevněné hospody; pověst dí, že od jakéhos Slovana Libora; Němci ale nevěří ani historii, ani pověsti a jmenují město Reichenberg a nevědí proč. Liberec má zcela ráz města od včerejška. Kdosi vylíčil, že Liberec vypadá, jako by byl někdo dal pyšné paláce a mizerné chatrče do jednoho pytle a pak vše vysypal, ať to padne kam padne. Pravda, chatrčí je tu dost, ale pravých paláců jsem neviděl! A ostatní domy jsou zase jen továrnami, jeden jako druhý, všechny pod břidlicí a všechny s bleskosvodem; několik set stejných modelů a dohromady jmenuje se to Liberec.
(Jan Neruda: Fejeton Liberec, Národní listy z 8. 10. 1865)

Projekt Liberec : Reichenberg vznikl jako součást interdisciplinárního výzkumného projektu studentské grantové soutěže (SGS-FP-TUL 38/2011) s názvem Migrace a transformace center v Liberci pod vedením jezuitského filozofa Václava Umlaufa. Webový portál je přímo inspirován koncepcí starších sourozenců Ústí /// Aussig.net a Teplice /// Teplitz.net, od jejichž aktivismu se má co učit. Koncepčně na oba portály navazuje a sdílí s nimi databázi.

Liberec : Reichenberg vzniká jako odezva na palčivou potřebu vytvořit dosud chybějící odbornou platformu, online databázi kvalitní a historicky cenné architektury, studentských projektů pro Liberec i jako místo veřejné diskuze nad zacházením s prostředím, v němž denně žijeme. Domníváme se, že všechny nešťastné zásahy do městské struktury jsou způsobeny tím, že jsme dostatečně neporozuměli duchu místa, který je nám stále cizí. Člověku se lépe ničí to, co nezná. Cílem stránek je zmapování architektonického vývoje Liberce, a tím oživení historické paměti a základních vazeb mezi městským prostorem a jeho obyvateli.

Mapujeme důležité stavby na Liberecku, zejména ty, u nichž je možné dohledat autora. To znamená, že těžištěm stránek jsou stavby postavené po roce 1850 až do současnosti. V této době zažil Liberec ohromný ekonomický a industriální rozvoj, neustálou transformaci, která se promítla do urbanistického vývoje a stavebnictví více než do čehokoliv jiného. Při popisování zdejší architektury si též uvědomujeme nesmazatelný vliv architektonické školky SIAL, ústící v 90. letech 20. století k založení Fakulty architektury.

Vznik stránek podpořila Technická univerzita a Severočeské Muzeum v Liberci. Věříme, že je podpoří i město a že je nenecháte o samotě svou aktivitou ani vy. Uvítáme jakýkoliv aktivismus, veškeré doplňující informace či objevy, scany dokumentů, bakalářské a diplomové práce nebo odkazy na zdroje. Projekt je apolitický; jeho účelem je lidi stmelovat, nikoliv rozdělovat.

Metodika práce

Objekty, které zveřejňujeme, musí vykazovat architektonickou kvalitu, případně odrážet názory a fenomény své doby v architektuře. Mechanicky toho dosahujeme selekcí autorů a staveb podle několika kritérií:

• výskyt autora v odborné literatuře
• výskyt autora ve webových databázích
• výskyt autora nebo stavby v dobových publikacích
• kvalita v kontextu dobové scény
• reprezentace určitého fenoménu
• vliv projektu na město

Zároveň publikujeme výběr studentských projektů, které vznikají na Fakultě umění a architektury TU v Liberci. Ty ale z principu nemohou být součástí databáze, proto je pro ně vyčleněna zvláštní sekce mezi studiemi.

O nás

Bc. Romana Fojtová (1988, Jablonec nad Nisou) absolvovala střední školu s ekonomickým zaměřením. Od roku 2007 studuje na Technické univerzitě v Liberci, nejprve bakalářský obor Filosofie a nyní magisterské studium Historie. Zabývá se filosofií krajiny a filosofií dějin. Spolupracuje na několika projektech, které zkoumají z hermeneutického hlediska propojení paměti místa, jež je vpisována přístupy lidí k danému místu v jednotlivých etapách dějin.

Bc. Zuzana Koňasová (1984, Jilemnice) absolvovala gymnázium v Tanvaldě, nyní dokončuje svá studia na Fakultě umění a architektury TU v Liberci. Zabývá se převážně urbanismem, udržitelným rozvojem a identitou krajiny.

Ing. arch. Filip Landa (1984, Litoměřice) absolvoval Gymnázium Josefa Jungmanna v Litoměřicích a Fakultu umění a architektury TU v Liberci. Studoval také v Belgii, pracoval jako architekt v USA a Nizozemsku. Spolupracuje s ateliérem Sféra. Co je architektura neví dodnes, ale nedává to na sobě znát. Neustále někam chodí pěšky, putoval do Santiaga de Compostela či italských Benátek. Snaží se o obrodu duchovních a kulturních hodnot ve své vlasti, zabývá se vztahem tradice a architektury k identitě severních Čech. Záběr jeho dalších aktivit je značně široký, viz osobní web.

Mgr. Jaroslav Zeman (1978, Liberec) je liberecko-pražský kunsthistorik, živící se něčím úplně jiným (bohužel :-). Po koketeriích s užitým uměním na Střední umělecké škole ve Frýdlantu a Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou vystudoval dějiny umění na FF UK u Ing. Petra Macka Ph.D. Specializuje se na dlouho opomíjené architektonické dědictví Sudet a jeho poněkud neskromným cílem je přispět alespoň trochu k popularizaci a rehabilitaci svého rodiště, někdejšího zweite Landeshauptstadt, erste deutsche Stadt Böhmens.

Spolupracujeme s

Občanské sdružení 400/27 Garant projektu Ústí - Aussig.net (www.usti-aussig.net). Sdružení v roce 2001 založila skupina tehdejších studentů Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. Jejich cílem je především organizování dlouhodobějších dokumentaristických fotografických projektů, které mají ale přesah i do dalších oborů, například do sociologie či architektury. Sdružení má za sebou v tuto chvíli už několik projektů: V letech 2001 a 2002 organizovalo roční fotografické mapování života v Ústí nad Labem . V letech 2005 a 2006 pak členové sdružení pracovali na projektu Obrázky z mé rodné vesnice Lipová – Spansdorf 1915 – 2005 (www.lipova-spansdorf.net), který vychází z díla někdejšího ústeckého archiváře F. J. Umlaufta.

Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci, zejména Katedra filozofie a odpovědný řešitel projektu Migrace a transformace center MTh. Václav Umlauf, Ph.D.

Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci

Severočeské muzeum v Liberci, zejména jeho ředitel Mgr. Jiří Křížek

Projekt vznikl za podpory Interní grantové soutěže Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TU Liberec