RSS Facebook

Novinky 

Bruno Bauer a industriální architektura v českých zemích

19. 04. 2017 | Přinášíme další tip na zajímavou knihu. Tentokráte je to rozsahem sice nevelká, leč informacemi nabitá publikace z pera Lukáše Berana Bruno Bauer a industriální architektura v českých zemích, kde se můžete podívat i na řadu průmyslových staveb na území Libereckého kraje :-) Vřele doporučujeme!

Dům U Páva

19. 04. 2017 | Další stavba v databázi :-)

Liberecké muzeum ve spolupráci s Krajem vydalo knihu o libereckém mrakodrapu!

30. 01. 2017 | Liberecký kraj má mnoho podob. Jednou z těch zcela konkrétních a hmatatelných je jeho sídlo - nepřehlédnutelná dominanta v dolním centru Liberce. K příležitosti padesáti let od zahájení stavby a čtyřiceti let od otevření této budovy, postavené původně pro účely Státního výzkumného ústavu textilního (SVÚT), věnovali autoři tomuto jedinečnému technickému dílu k jeho narozeninám dárek. Tato obrazová kniha je zároveň poděkováním všem udržovatelům a opatrovatelům "mrakodrapu" v průběhu jeho dosavadního života. Zájemci si ji mohou zakoupit na pokladně muzea za krásných 270,- Kč. A náš web knihu vřele doporučuje všem fanouškům kvalitní architektury 2. pol. 20. století - stojí rozhodně za to! :-)

Diskuze 

Budoucnost Krajské nemocnice v Liberci

07. 04. 2015 | V souvislosti s neuspokojivým současným stavem krajské nemocnice se stává stále aktuálnějším požadavek modernizace tohoto klíčového zdravotnického zařízení. To, že stávající situace není z dlouhodobého hlediska ideální, je zřejmé na první pohled. Proto se objevily návrhy na přestěhování nemocnice na volné pozemky v Ostašově, či na využití prostoru někdejší Textilany. Aktuální záměr však počítá s modernizací stávajícího areálu, který je sice dobře dostupný, ale je mnohem více limitován svými prostorovými možnostmi. Svou vizi představil doc. Ing. arch. Antonín Novák v tzv. Malém generelu KNL, který má charakter hmotové studie, ověřující prostorové možnosti areálu. Toto řešení se neobjede bez diskutabilních demolic a dalších zásahů do stávající architektonické struktury (viz článek ZDE). Co si myslíte o budoucnosti nemocnice vy?

Rubriky 

Robert Hemmrich, architekt Jablonce nad Nisou

ilustrace serialu

Jedním z nejvýznamnějších představitelů tradicionalistického, regionálně orientovaného proudu moderní architektury v Sudetech byl jablonecký rodák Robert Hemmrich. Z velkého počtu jeho realizací jich nejvíce nalezneme v rodném městě a jeho širším okolí. Hlavní období jeho tvorby můžeme vymezit léty 1900 – 1930. První realizované stavby se nesou ještě v duchu florální secese, ale pro Hemmricha se stává typickou především secese geometrická, plynule přecházející do rané moderny. Ve 20. letech s oblibou používá tvarosloví barokizující a antikizující moderny, později často uplatňuje art decový ornament. Hemmrichova tvorba vrcholí monumentální neoklasicistní kompozicí továrny Schowanek v Jiřetíně pod Bukovou (dnes Detoa), u které je patrný jistý puristický nádech. Přestože měnil svůj výrazový rejstřík podle dobových trendů, jeho dílo je při bližším pohledu vysoce kontinuální a v hloubi vždy tradiční, stojící v jasné opozici k funkcionalismu a mezinárodnímu slohu. To jej spojuje s dalšími významnými německými architekty v severních Čechách, jako jsou vrstevníci Josef Zasche, liberecký Max Kühn či Rudolf Bitzan. Ti se nebránili moderním stavebním technologiím, ba právě naopak, ovšem trvali na ponechání dekoru, nadále využívali tektonických prostředků klasické architektury a také se obraceli k regionální stavební tradici, jejíž prvky rádi citovali.

Studie 

Přelet nad hypermarketovým hnízdem

ilustrace studie

Řada západoevropských metropolí se již poučila a ve snaze minimalizovat negativní dopady hypermarketů sestavuje podrobné plány, kolik nových obchodů si město může dovolit a za jakých podmínek. V Česku naproti tomu snahy o usměrňování obřích prodejen zatím odmítáme, nejčastěji s poukazem na všeřešící volnou ruku trhu. Hypermarketové řetězce mají také obrovskou ekonomickou moc a z ní vyplývající moc politickou. Dalším faktorem, který jim pomáhá při vítězném tažení našimi městy, bývá nízký zájem občanů o dění ve své obci. Ale i tehdy, když občané vyjádří svůj nesouhlas, prosazují zástupci obcí zájmy řetězců bez ohledu na veřejné mínění a někdy i bez ohledu na zákony. Dokládají to případy popsané v této publikaci, které bohužel nejsou ojedinělé.